Verbální adjektiva
Převážná většina verbálních adjektiv - τς, - τος jsou tvořena připojením těchto suffixů
k aorisnímu, pasivnímu kmenu.
Verbální adjektiva na - τςς
Kladení přízvuku:
a) na první slabice (od konce slova) λυτς
b) předložkové složeniny (kompozita) διαλυτς, ξαιρετς...mají koncovky
všech tří rodů.
c) Taková kompozita, která mají význam participia perfekta pasiva a
vyjadřují všeobecně možnost mají přízvuk na třetí slabice a zakončení
jako dvojvýchodná adjektiva ( m+f mají - τς, n - τν ) διλυτος ( odloučený ), ξαρετος ( vybraný ).
d) Ostatní kompozita mají přízvuk na třetí slabice a mají zakončení jako
dvojvýchodná adjektiva ( m+f mají - τς, n - τν ) βατος (neschůdný), χειροποητος (uměle vytvořený)
Význam:
a) význam participia perfekta pasiva - κρυπτς, παιδευτς
b) vyjadřují možnost - νοητς, ρατς
Mnoho výrazů má oba významy, ale některé mají význam pouze pasivní
jako ποιητς.
Pasivní význam mají obvykle adjektiva z deponentních sloves - µιµητς.
Jen aktivní význam mají - µεµπτς, πιστς, πρακτος, φθεγκς
Verbální adjektiva na - τος
Kladení přízvuku
a) na druhé slabice (od konce slova) πειστον
Význam:
Verbální adjektiva na - τος vyjadřují nutnost.
Připouštějí dvě konstrukce:
1. Osobní konstrukci ( -τος, -τα, -τον )
s pasivním významem a se zvýšeným důrazem na subjekt.
2. Neosobní ( běžnější ) konstrukci ( -τον, -τα )
s aktivním významem a se zvýšeným důrazem na děj.
Obě konstrukce mohou být vytvořeny se sponou ε"µ, jejíž výskyt však není pro
větnou konstrukci závazný, a proto může být vypuštěna.
Agent - původce děje - je vyjádřen pomocí dativu ( nikdy pomocí #π s
genitivem ).
Verbální adjektiva odvozená z tranzitivních sloves mohou vytvářet obě
konstrukce jednak personální a to tehdy, pokud je kladen důraz na subjekt,
jednak impersonální, když je důraz kladen na samotné verbální adjektivum.
Verbální adjektiva odvozená z intranzitivních sloves (což jsou slovesa, jejichž
pádová rekce se pojí s genitivem nebo dativem ) mohou vytvářet pouze
konstrukci neosobní.
a. nepřímé pády verbálních adjektiv bývají velmi řídké.
περ$ τ%ν #µ&ν πρακτων
Osobní (pasivní) konstrukce.
Verbální adjektivum je odvozeno od slovesa, které se pojí s akusativem.
Shoduje se s subjektem v rodě, čísle a pádě. Původce děje, pokud je vyjádřen,
musí být vždy v dativu.
ποταµς τις (µ&ν στι διαβατος
)φελητα σοι ( πλις στ
µο$ το*το ο+ ποιητον
ο, συµµαχε&ν θλοντες ε- ποιητοι
ο+...τοσα*τα .ρη ρ/τε #µ&ν .ντα πορευτα
Neosobní (aktivní) konstrukce.
Verbální adjektivum je vyjádřeno v nominativu neutra, obvykle v singuláru
( -τον ) zřídka v plurálu ( -τα ). Jeho předmět je vyjádřen ve shodném pádě
( genitivu, dativu či akusativu ), s nímž se pojí sloveso, z něhož bylo verbální
adjektivum odvozeno. Původce děje, pokud je vyjádřen, musí být vždy v dativu.
τ0 1δικο*ντι δοτον δκην
πιστ2 κα$ µ3ρους δοτον κα$ ληπτον
τ4ν θνατον (µ&ν µετ5 ε+δοξας α,ρετον στν
πειστον πατρ4ς λγοις
πειστον τδε ( σο )
φηµ$ δ8 βοηθητον ε9ναι το&ς πργµασι #µ&ν
το:ς φλους ε+εργετητον, τ8ν πλιν )φελητον..., τ%ν βοσκηµτων πιµελητον
(µ&ν ξ;µµαχοι 1γαθο, ο<ς ο+ παραδοτα το&ς 5Αθηναοις στν
ψηφσαντο...πολεµητα ε9ναι
a. Jelikož má impersonální konstrukce aktivní význam, shoduje se tudíž s δε&
s akusativem a infinitivem ( aktivně či mediálně ), původce děje je někdy
vyjádřen v akusativu, jako by byl závislý na δε&. Spona bývá (snad)
vypuštěna vždy, když je agent vyjádřen v akusativu.

Μουσική